Úvod

Milé čtenářky a čtenáři kroniky, rok 2009 byl rokem co do události dosti bohatý. Tragický konec života pana starosty Jaroslava Lehkého zahájil sled událostí, které slavily úspěšné výsledky jeho obětavé práce pro obce Chotěšice, Břístev, Malá Strana, Nouzov a Nová Ves.

 

Dne 6.3.2009 pronesl pan Jiří Novák z Nouzova smuteční projev na rozloučení v obřadní síni v Městci Králové s panem starostou Chotěšic Jaroslavem Lehkým, který zahynul při automobilové nehodě dne 2. března 2009 v odpoledních hodinách u Činěvse.

V projevu bylo připomenuto, že se narodil 2.1.1958 v Záhornicích. Byl jedním ze tří sourozenců, kterým ještě v dětském věku zemřel tatínek a jejich život byl touto skutečností poznamenán. Vyrůstal ve skromných podmínkách s nutností od dětství pracovat. Vyučil se zedníkem a stal se z něho vynikající řemeslník a oboru zůstal věrný až dosud.

Svoji životní družku Ivanku Bělkovou si našel v Chtěšicích v rodině známého kováře pana Josefa Bělky. Postavili si pěkný rodinný dům. Na svět přivedli dvě dcery Kristýnku a Elišku a jim i sobě vytvářeli podmínky, které přecházely v dobrou rodinnou pohodu. Oběma děvčatům zajistili studia a před krátkou dobou se ještě zúčastnili maturitního plesu mladší dcery, na což byl pan Lehký jako správný táta náležitě hrdý.

Povahové vlastnosti pana Lehkého a zájem o veřejné věci byly důvodem, že byl již řadu volebních období členem obecního zastupitelstva, kde při volbách dostával téměř vždy nejvíce hlasů. Proto byl nejprve zvolen místo-starostou a nakonec starostou. Nutno říci, že tuto práci vykonával zodpovědně, s plným nasazením a ke spokojenosti celé obce. Nebylo to jednoduché, stačí připomenout současné starosti s rekonstrukcí obecního hostince „Na Blahu“ i s dalšími akcemi.

Byl též aktivním členem hasičů, kde se staral o pokladnu.

Jistě pro něho nebylo jednoduché skloubit dohromady péči o rodinu, povinnosti v práci a další povinnosti vyplývající z funkce starosty.

K neštěstí, které se mu přihodilo, došlo při tom, kdy po ukončení práce na stavbě v Lysé nad Labem měl úřední jednání na notářství v Městci Králové, kam se právě přesouval.

Žil tedy naplno s reálnými plány, bez formálností a byl vždy na svém místě v rodině i na veřejnosti.

Všichni jsme zesnulého znali, a proto další slova by byla nadbytečná a nepříliš dlouhé moje vystoupení, bylo i přání pozůstalých.

Nezbývá nám proto, než zesnulému za vše poděkovat a vzpomínat na něho v dobrém. Při tom ale vyjádřit podporu pozůstalým, aby se s tímto krutým osudem, pokud možno, vyrovnali a nenechat je v tom samotné.

„Jarko, já Ti děkuji za všechny kamarády, spoluobčany, hasiče a zejména za celé obecní zastupitelstvo. Čest tvé památce!.

Vám, pozůstalá rodino, vyjadřuji jménem všech upřímnou a hlubokou soustrast.

Ostatním přítomným děkuji jménem pozůstalých za květiny, Sboru dobrovolných hasičů za čestnou stráž a všem za účast na tomto rozloučení“. Přílohy č. 58, 59, 60, 61, 62. 63. 64. 65. 66.

Ke kronice je připojena druhá část pojednávající o Břístvi, o jednotlivých domech a jejich majitelích současných i minulých. Jsou přiloženy fotografie všech domů na Břístvi.